Co je zdravé vytápění?

Příjemná atmosféra doma nebo na pracovišti není jen o jeho vybavení, ale zejména o vnitřním prostředí – jak se tam cítíme. Není vhodné ani nutné mít v každé místnosti stejnou teplotu. Pokud má vnitřní prostředí, ve kterém se pohybujeme, nesprávné parametry, velmi rychle přicházejí různé zdravotní problémy – ať už nachlazení nebo poruchy spánku, únava, ztráta koncentrace nebo bolesti hlavy. A jaké jsou správné parametry pro vytvoření optimálního vnitřního prostředí?

Podle řady studií a průzkumů jde o 3 základní parametry, které bezprostředně ovlivňují vnitřní prostředí: teplota, vlhkost vzduchu a proudění, tedy výměna vzduchu. O každém z těchto parametrů si řekneme více.

Optimální teplota v interiéru

Ani v rámci jednotky, jakou je byt nebo dům, nemůžeme určit jednotnou optimální teplotu. V každé místnosti je totiž vhodné mít teplotu jinou. Koupelna je obvykle nejteplejší místnost, protože po sprchování a koupání jsme nejvíce citliví na chlad (vhodná teplota je přibližně 23 °C). V obývacím pokoji, kde se zdržujeme nejvíce, je ideální teplota kolem 21 °C. V ložnici, zpravidla nejchladnějším pokoji bytu, většinou postačí kolem 18 °C. Při takové teplotě se nám obvykle spí nejlépe. Je samozřejmé, že tato doporučení nemusí platit právě pro vaši domácnost. Každý z nás je jiný, proto je třeba vnímat individuální rozdíly i při vytápění společných prostor. Dodržet optimální teploty v jednotlivých místnostech však není vůbec jednoduché.

Nejjednodušší doporučení – vždy zavírejte dveře do jednotlivých místností. V opačném případě se bude v některých pokojích teplota klesat a v jiných naopak stoupat. V letním období nepodceňte nebezpečí teplotního stresu – ten může nastat, pokud rozdíl mezi vnější a vnitřní teplotou přesahuje 7 °C. V takovém případě je vaše tělo vystaveno teplotnímu šoku, který oslabuje imunitu a může být příčinou zdravotních komplikací.

Optimální vlhkost vzduchu v interiéru

Dalším důležitým faktorem je vlhkost vzduchu. Optimální hodnoty v obývací části bytu či domu jsou od 40 do 60 %, v koupelně o něco víc – až do 70 %. V rodinných domech je dosažení této úrovně snazší, na rozdíl od panelových domů, kde zejména během topné sezóny dochází k rychlému vysoušení vzduchu. Ale i v těchto prostorech si můžeme vytvořit správné a zdravé klima.

Pokud je vlhkost vzduchu v interiéru vysoká, existuje reálná hrozba výskytu plísní. A naopak, pokud je vlhkost nízká, sliznice v těle se vysoušejí, trápí nás suchá pokožka, kašel či podrážděné plíce a obecně jsme mnohem náchylnější k různým nemocem. Množství domácností řeší problém suchého vzduchu pomocí nejrůznějších zvlhčovačů, což většinou není dostačující.

Optimální výměna/proudění vzduchu v interiéru

Pravidelná výměna vzduchu v interiéru je pro lidský organismus velmi důležitá. Bez ní roste koncentrace CO2, což způsobuje nemalé zdravotní potíže – únavu, bolesti hlavy, závratě, zvýšený krevní tlak a podobně.Koncentraci CO2 měříme v jednotkách ppm – parts per million.  1 ppm = 0,0001 % vyjadřuje počet částic CO2 na 1 milion částic vzduchu. Přístroje k měření CO2 obvykle zobrazují tři úrovně kvality vzduchu:

  • do 700 ppm – dobrá hodnota (GOOD)
  • 700 – 1 000 ppm – normální hodnota (NORMAL)
  • nad 1 000 ppm – špatná hodnota (POOR)

Pro dosažení uspokojivých hodnot není větrání klasickým otevíráním oken optimální. Prostřednictvím měření bylo zjištěno, že při plně otevřeném okně na 15 minut se z úrovně 1200 ppm dostaneme na úroveň přibližně 700 ppm. Na jaře nebo na podzim je intenzivní větrání realizovatelné poměrně snadno. Vzduch má sice příjemnou teplotu, ale otevřenými okny vniká do interiéru také hluk, prach, pyly nebo zápach z vnějšího prostředí, což je pro uživatele nežádoucí. V zimním nebo letním období navíc bývá vzduch příliš chladný nebo horký, proto nechceme větrat příliš dlouho.
Optimální kvalitu vzduchu dokáže nejlépe zajistit řízené větrání s rekuperací tepla. Díky němu dochází k pravidelné výměně vzduchu, který má optimální teplotu a je zbavený prachu, pylů a jiných škodlivin, případně zápachů. Navíc automaticky zajišťuje výměnu dostatečného objemu vzduchu, aby hodnoty ppm zůstávaly pod hodnotou 700.

 

OSTATNÍ ČLÁNKY